Hlavní informace

Malé větrné elektrárny

Mezi malé větrné elektrárny se obvykle řadí zařízení, jejichž maximální elektrický výkon nepřesahuje 15 kW či výška nepřevyšuje 20 metrů. Označení „malé“ se používá pro elektrárny s výkonem menším než 1 kW, které slouží výhradně k dobíjení akumulátorů, až po stroje větší, které mohou zásobovat elektrické spotřebiče nebo dodávat elektřinu do sítě.

Umístění

Hlavní výhodou malých větrných elektráren ve srovnání s velkými je větší počet lokalit, kde mohou být provozovány. Větrná elektrárna by měla stát v otevřené krajině a nejlépe na vyvýšeném místě, ke správnému určení místa stavby ovšem tato úvaha nepostačuje.

Je-li vámi vybrané území vhodné pro výstavbu malé větrné elektrárny, zjistíte proměřením rychlosti větru odbornou firmou v dostatečně dlouhém časovém období (vzhledem k rozdílnému charakteru počasí v jednotlivých ročních dobách nejlépe celý rok). Jednodušší, rychlejší, levnější a dostatečně spolehlivou variantou je vyhledávání souřadnice lokality ve „větrné mapě“ zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR, ze které lze vyčíst dlouhodobé větrné podmínky na dané lokalitě. Dále by měl míst posoudit zkušený odborník.

Základní princip

Větrné elektrárny vyrábějí elektrickou energii klasickým způsobem, pouze místo vodní nebo parní turbíny otáčí hřídelí generátoru turbína větrná. Hlavní části zařízení tvoří vedle oběžného kola turbíny v zemí zakotvený stojan, převodové soustrojí, generátor a elektrická regulace.

Je zřejmé, že větrná elektrárna nemůže průběžně dodávat množství elektřiny podle potřeby majitele. Proto se volí taková zapojení, která umožňují maximální a časově nepodmíněné využití energie vyrobené ve větrné elektrárně.

 

Způsoby zapojení elektrárny a využití získané energie

Bez připojení k rozvodné síti

Větrná elektrárna jako zdroj pro nabíjení akumulátorů

Tento způsob zapojení se využívá zejména pro větrné elektrárny s nejmenším výkonem (cca od 300 W do 5 kW). Lze ho použít na místech, kde není možné se připojit k elektrické síti. Vyrobená elektrická energie se ukládá v akumulátoru a kdykoli později může být využita v nízkonapěťových spotřebičích (osvětlení, rozhlasový přijímač). Energii z elektrárny lze používat i k napájení spotřebičů s napětím 220 V (počítač, televize, lednička), je ovšem nutné zapojit měnič napětí.

Větrná elektrárna jako zdroj pro akumulační kamna a ohřev vody

Tento způsob zapojení se většinou využívá pro větrné elektrárny s výkonem vyšším než 3 kW. Zapojení je ve srovnání s ostatními případy jednodušší, ale nelze je použít k napájení běžných elektrospotřebičů (kvůli nestálosti větru). Energie vyrobená větrnou elektrárnou se ukládá ve formě tepla ohříváním vložek akumulačních kamen nebo vody v bojleru.

S připojením k síti

Větrná elektrárna připojená k síti a využívaná jako doplňkový zdroj

Tento způsob zapojení se většinou využívá pro větrné elektrárny s výkonem vyšším než 5 kW. Elektřina vyrobená ve větrné elektrárně je pomocí regulačního zařízení přizpůsobena požadavkům spotřebičů a využívána v domácnosti nebo v dílně. V době, kdy nefouká vítr, odebírá uživatel energii ze sítě. Naopak, když elektrárna vyrábí větší množství elektřiny, než může její majitel spotřebovat (např. za větrné noci), tak do sítě naopak dodává. Provozovatel pak vedle standardního elektroměru, který měří jeho odběr ze sítě, používá ještě elektroměr druhý, který měří jeho dodávku. Rozvodným závodům pak zaplatí za množství energie určené jako odběr pro vlastní spotřebu minus dodávka z větrné elektrárny.

Větrná elektrárna pro odprodej elektřiny do sítě

Tento způsob zapojení se od předchozího liší tím, že majitel větrné elektrárny všechnu vyrobenou elektřinu prodává do sítě a sám ji nespotřebovává. Svoji spotřebu pokrývá odběrem ze sítě a platí za ni stejně jako ostatní. Zároveň však dostává zaplaceno za elektřinu, kterou díky větrné elektrárně do sítě dodal.

Poznámka: Podle platné legislativy je provozovatel elektrické sítě povinen elektřinu z větrných elektráren odkoupit a zaplatit za ni minimálně 3 Kč za kilowatthodinu.

 

Infolist sdružení EkoWATT: Energie větru

Další informace

Očekávané dopady klimatické změny ve městech

Prostředí města je specifické a stejně tak jsou specifické dopady klimatické změna na města.

Fenomén tepelného ostrova města

Během žhavých letních dní absorbují budovy, ulice, náměstí velké množství slunečního záření, které v podobě tepla zpětně vyzařují. Kvůli tomu je ve městě vyšší teplota než v okolní krajině. Problematické bývají obzvláště noci, kdy teplota neklesne natolik, aby se město a tím i jeho obyvatelé mohli ochladit.

Městu neprospívá, pokud je příliš hustě zastavěné. V takovém případě se chladnější vzduch nemůže dostat do centra města, nemůže se vytvořit průvan.

Bleskové povodně

V důsledku vysoké zastavěnosti, zpevnění většiny ploch ve městě a malého podílu zeleně mohou intenzivní srážky způsobit bleskové povodně. Voda nemá možnost se přirozeně vsáknout a kanalizační systém někdy nezvládne její nadměrné množství pojmout.

Nízká vlhkost vzduchu

V porovnání s okolní krajinou jsou města postižena nízkou vlhkostí vzduchu. Příčinou je opět malý podíl vodních ploch a zeleně, která by pomohla město ochlazovat a vzduch zvlhčovat díky odparu.

 

Města budou do budoucna čelit jak častějším povodním, tak vlnám horka a sucha. Přičemž právě sucho a horko jsou považovány za větší problém než povodně.

Především obyvatelé, jejichž zdraví je horkem více ohroženo (staří a nemocní lidé) by měli mít možnost ochlazovat se v klimatizovaných místnostech. Při nové výstavbě ve městě a urbanistickém plánování je zapotřebí myslet na dostatečný podíl zeleně a vybudování vodních prvků. Teplotní rozdíl mezi parkem se stromy a vydlážděným náměstí může být až několik stupňů. Zvýšením podílu zeleně nejen pomůžeme ochlazovat město, ale zvýšíme i množství vody, které se může při prudkých deštích vsáknout do půdy.

Další aktuality

Přednášky pro školy

  • Zelená energie pro Českou republiku

    Délka trvání: 45 až 60 minut

    Přednáška vysvětlí technologie, potenciál, důvody, proč využívat obnovitelné zdroje energie i legislativní zakotvení.
    Kontakt: Edvard Sequens, edvard.sequens(zavinac)calla.cz, tel: 384 971 930.

    Číst dál...

  • Větrná energetika a její možnosti v České republice

    Délka trvání: 45 až 60 minut

    Přednáška, která představí stav a možnosti větrné energetiky se zaměřením na Českou republiku.
    Kontakt: Edvard Sequens, edvard.sequens(zavinac)calla.cz, tel: 384 971 930.

    Číst dál...

  • Slunce – energie budoucnosti

    Délka trvání: 60 až 90 minut

    Přednáška o využití obnovitelných zdrojů energie. Začíná od globální klimatické změny, přes energii z biomasy, vodní a větrnou, podrobně představí možnosti využití sluneční energie (prvky slunečních systémů na ohřev, jejich dimenzování, možnosti umístění, energetické zisky ...). Rady, jak solární systém získat včetně možnosti ekonomické podpory.

    Číst dál...

Jak chránit ovzduší a klima současně