Hlavní informace

Musíme počkat, až něco začnou dělat Spojené státy?

USA už ledacos dělají. Bushova administrativa se sice nepřipojila ke Kjótskému protokolu. Ovšem vzniká zde jiná, účinná legislativa. 

Číst dál...

Nepomohly by v boji proti globálním změnám klimatu jaderné elektrárny?

Rozhodně ne. A to nejen pro bezpečnostní rizika jaderných havárií, kontaminaci radioaktivitou a nevyřešené problémy s radioaktivními odpady, ale rovněž kvůli ekonomickému fiasku tohoto odvětví.

Číst dál...

Země se ohřívá a klima se mění

Fosilní paliva – uhlí, ropa a plyn – pokrývají asi 80 % světové spotřeby energie. Ale jsou také největším zdrojem skleníkových plynů, kterých neustále přibývá. Emise oxidu uhličitého (CO2) vzrůstají každý rok o 1,9 %. Největší díl viny nese výroba či spotřeba energie a doprava. Skleníkové plyny zůstávají v zemské atmosféře až stovky let a zesilují její schopnost zadržovat teplo. To vede k celkovému zvyšování globální teploty a výkyvům podnebí.  

Jaké jsou důsledky globání změny klimatu? V České republice můžeme v nejbližších desetiletích očekávat: calving_lg_m.jpg

  • extrémní výkyvy počasí,
  • mizející rostlinné a živočišné druhy,
  • prodloužení vegetačního období,
  • posun vegetačních zón na sever a do vyšších nadmořských výšek (pokud jsou k dispozici…)
  • zvýšený výpar z půdy i transpirace rostlin.

Ve světě jsou dopady oteplování Země mnohem zřetelnější:

Komputerové modely, které počítají velikost klimatické senzitivity, mohou podobně kalkulovat konkrétní důsledky většího znečištění, samozřejmě opět s nějakou měrou neurčitosti:

Nárůst teplot o několik stupňů. Konkrétní čísla samozřejmě závisí nejen na hodnotě klimatické senzitivity (kterou nevíme přesně), ale také na velikosti znečištění (kterou předem znát prostě nemůžeme). Soustavný růst emisí zhruba dosavadním tempem by do konce století nejspíše vedl k oteplení o 3,4 °C (s devadesátiprocentní pravděpodobností se výsledek pohybuje v rozpětí 2,0–5,4 °C). Pro ilustraci: kdyby se emise teď hned, z roku na rok zastavily, planeta se ještě oteplí asi o 0,6 °C. Příčinou je teplo nahromaděné v oceánech, odkud se pomaleji uvolňuje.

Budou se měnit srážky - v různých místech světa různě. Obecně lze říci, že nárůst srážek je prognózován (obvykle s velmi vysokou jistotou) pro vysoké zeměpisné šířky: v Arktidě, Kanadě a Skandinávii či na Sibiři. Slabší nárůst lze očekávat v některých tropických oblastech. Ale mnohem důležitější jsou negativní trendy. Většina subtropických oblastí může počítat s podstatným úbytkem dešťů. Dokonce i ve scénáři, který předpokládá, že emise CO2 porostou jen do roku 2050 a posléze začnou klesat, propočty ukazují více než dvacetiprocentní úbytek srážek v některých částech Afriky i jinde.

Teplejší atmosféra obecně vyvolává častější extrémní výkyvy počasí. Mělo by proto přibývat silných tropických hurikánů a tajfunů, vichřic, povodní nebo vln horka či sucha. Oblasti, které v současnosti trpí nedostatkem potravin a suchem a zároveň mají pouze omezené možnosti potraviny dovážet, budou pravděpodobně postiženy dalším úbytkem úrody v důsledku sucha. Téměř polovina obyvatel střední, jižní a východní Afriky už nyní trpí podvýživou. Vodu budou postrádat lidé v subtropických oblastech, kde je jí již teď málo. Dnes žije v zemích trpících nedostatkem vody téměř třetina lidské populace a očekává se, že se jejich počet do konce 21. století zvýší o stovky milionů.

Horské ledovce budou tát a ubývat poměrně rychle, což způsobí radikální zmenšení už v nejbližších desetiletích. Takový trend je obzvláště důležitý v Indii a Latinské Americe. Stamiliony lidí zde závisí na řekách, které v létě zásobuje voda z odtávajících ledovců v Himalájích, respektive Andách. Zároveň poroste hladina oceánů. Hlavní příčinou je tepelná roztažnost vody: teplejší kapalina má větší objem, což platí i pro moře. Až později se by klíčovou roli začalo hrát tání polárních ledovců, které by v příštích desetiletích bylo jen dodatečným faktorem.

Rostoucí teploty vedou ke zvětšování objemu vody, a to pak ke zvyšování hladiny moří. Nejvíce jsou ohroženy velké populace lidí žijících Bangladéši a dalších deltách asijských řek, obyvatelé Egypta či malých ostrovních států. Záplavy spolu s dalšími dopady klimatických změn mohou donutit k opuštění domovů stovky milionů lidí, což ještě zhorší už tak palčivé problémy s globální migrací.

Zánikem je ohroženo mnoho ekosystémů, zvláště korálové útesy, severské lesy, horské lokality a oblasti závislé na středozemním klimatu. Na mořskou faunu a flóru budou negativně působit rostoucí teploty a zvýšená kyselost oceánů. Pro všechny oblasti platí, že čím rychleji teploty porostou, tím větší je riziko jejich poškození. Některé části světa se úplně změní. Pokud budou pokračovat vysoké emise CO2, koncem století by každé léto měl prakticky úplně zmizet led ze Severního ledového oceánu. Velké plochy jihoamerických deštných pralesů se promění v suchou savanu.

Rozvojové země jsou celkově nejvíce ohroženy těmito riziky. Změny klimatu ovlivní možnosti chudých států vypořádat se s bídou, zlepšit zdravotní péči, vzdělání nebo zajistit lepší dodávky energie. Studie nicméně také ukazují, že řešení existují a jsou dostupná. IPCC připomíná, že zranitelnost nezávisí pouze na rozsahu klimatických změn, ale rovněž na způsobu rozvoje. Ekonomické propočty uvádějí, že pokud nebudeme snižovat znečištění, vyjde nás to o mnoho dráž, než pokud začneme podporovat čisté technologie hned. Nedávno publikovaná zpráva ekonoma britské vlády Sira Nicholase Sterna propočítala, že se roční náklady na snížení emisí, které problém prakticky vyřeší, pohybují kolem 1 % světového HDP. Škody by byly několikanásobně větší.

Zpráva pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která se zabývá následky změny klimatu  a přizpůsobování se jí, byla zveřejněna 6. dubna v Bruselu. Pracovní skupina III, která se věnuje otázce zmírňování následků změny klimatu, představila svou zprávu v Bangkoku 4. května. Spojená zpráva bude předložena ke schválení ve španělské Valencii 16. listopadu. Výsledný report IPCC bude tedy nakonec čtyřsvazkový. Předchozí zprávy panelu byly publikovány v letech 1990, 1995 a 2001. 

Zdroj: www.veronica.cz a leták CDE: Globální změny klimatu: dopady na rozvojové země ke stažení zde.

 

Číst dál...

Vědecké poznatky

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) dne 2.2.2007 v první části své čtvrté zprávy "Změna klimatu 2007: Fyzikální základy" konstatoval, že pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti modelování chování klimatu a analýzy měřených dat, poskytuje vědcům velmi vysokou míru jistoty (90 procent) v chápání toho, jak činnost člověka ovlivňuje oteplování světa. Míra přesvědčení je tudíž mnohem vyšší než tomu bylo v roce 2001, kdy IPCC vydal svou druhou hodnotící zprávu o globálním oteplování.

Zpráva IPCC je výsledkem tříletého zkoumání nejnovějších vědeckých poznatků z celého světa. Podle toho je svět na cestě k teplejšímu podnebí a extrémnějším výkyvům teplot. To bude mít za následek vlny veder, změnu charakteru proudění vzduchu, ještě více sucha v suchých oblastech, a naopak podstatně více srážek v jiných regionech. Bude docházet k úbytku ledovců a následkem toho i ke zvyšování hladiny moří a oceánů. Zpráva poprvé přináší i důkazy o tom, že ledový příkrov v Antarktidě a Grónsku ztrácí na své síle a již přispívá ke zvyšování hladiny moří. Na vypracování zprávy IPCC se podílelo na 600 autorů ze 40 zemí světa. Spolupracovalo i 620 odborných a vládních recenzentů. Souhrn zprávy byl před zveřejněním podrobně posouzen zástupci 113 národních vlád.

Závěr prvního globálního vědeckého zhodnocení světového klimatu za posledních šest let zní, že oceány a ledovce vykazují nezpochybnitelné známky celkového oteplování klimatu na Zemi. Zpráva potvrzuje, že výrazně vyšší koncentrace tzv. skleníkových plynů (oxid uhličitý – CO2, metan – CH4 a oxid dusný – N2O) od roku 1750 jsou výsledkem činnosti člověka.

Fakta ze zprávy panelu IPCC:

  • Za posledních sto let se teplota na Zemi zvýšila přibližně o 0,74°C (1906 – 2005). Zpráva z roku 2001 uváděla údaj nižší, 0,6°C. Důvodem byla zejména série po sobě jdoucích velmi teplých roků. Jedenáct z posledních dvanácti let bylo mezi 12 nejteplejšími roky v dějinách měření od roku 1850. V příštích dvou desetiletích se předpokládá zvýšení průměrné teploty vždy o 0,2°C.
  • Úroveň hladiny moří a oceánů se vlivem tání ledovců do konce tohoto století zvýší přinejlepším o 28 – 58 cm (v roce 2001 se odhadovalo 9 – 88 cm). Nedá se ovšem vyloučit ani zvýšení o celý jeden metr.
  • Ledů bude ubývat v Antarktické i Arktické oblasti. V Arktické oblasti lze očekávat, že na konci 21. století již nebude celoroční vrstva ledu, pokud se emise skleníkových plynů dostanou na vyšší úroveň z očekávaného spektra vývoje. Objem ledu v Severním ledovém oceánu se již od roku 1978 snižuje rychlostí přibližně 2,7% za deset let.
  • Pokrývka sněhu klesá ve všech regionech světa. Maximální rozsah zmrzlé půdu v období zima-jaro se v druhé polovině 20. století na severní polokouli snížil o 7%. Hranice dne, kdy na severní polokouli zamrzají řeky a jezera se za posledních 150 let posunuje přibližně o 5,8 dne za sto let. Den tání za stejné časové období naopak přichází o 6,5 dne dříve.
  • Od sedmdesátých let minulého století se zvýšila délka i intenzita suchých období, zejména v tropických a subtropických oblastech. Oblasti Sahelu, Středomoří, jižní Afriky a části jižní Asie jsou sušší už z průběhu 20. století. Je "velmi pravděpodobné", že nárůst extrémně vysokých teplot a vlny veder budou pokračovat.
  • Objem skleníkových plynů zdaleka přesáhl hodnoty z preindustriální doby. Koncentrace kysličníku uhličitého stouply z 280 ppm v preindustriálním období na 379 ppm v roce 2005. Koncentrace metanu s zvýšily ze 715 ppb na 1 774 ppb v roce 2005.
  • Je "velmi pravděpodobné", že směrem k pólům bude přibývat srážek a zároveň "pravděpodobné", že srážky budou ubývat v subtropických oblastech. Takový vývoj jsme již pozorovali v průběhu 20. století.
  • north_pole_m.jpg


Zpráva panelu IPCC odpovídá i na řadu otázek, za kterými ještě nedávno zůstával jen otazník. Teploty spodní atmosféry měřené ze satelitů se shodují s údaji z pozemních stanic. Otázkou stále zůstává, jakou roli sehrávají mraky, ledovce a ledové příkrovy, oceány, odlesňování a jiné změny na povrchu Země. Jistou odpověď neznáme ani na spojitost mezi klimatem a biochemickými pochody.

Zpráva IPCC není založena na novém výzkumu. Jejím úkolem bylo zpracovat existující vědecké, technické a socio-ekonomické zdroje z oblasti změny klimatu a vydat je v podobě, která bude využitelná v politickém rozhodování. Dříve zpracované zprávy IPCC hrály důležitou roli v procesu přijetí Rámcové úmluvy OSN změnách klimatu a Kjótského protokolu.

Poznámka:

*) ppm (parts per milion, tzn. částice na milion) či ppb (parts per bilion, tzn. částice na miliardu, 1 (americký) bilion = 1000 milionů) je poměr počtu
molekul skleníkových plynů a celkového počtu molekul suchého vzduchu. Například: 300 ppm znamená 300 molekul skleníkového plynu na
milion molekul suchého vzduchu.

Zdroj: www.osn.cz

 

Číst dál...

Horské ledovce

Zatímco svět pečlivě sleduje pohyb polárního ledu v Grónsku nebo na Antarktickém poloostrově, daleko bezprostřednější krize se nenápadně rozbíhá v Himalájích, Andách a středoasijských pohořích. Bílé vrcholky velehor totiž pro místní lidi nejsou důležité pouze coby turistická atrakce, která každoročně přitahuje výpravy alpinistů. Více než šestina světové populace závisí na vodě z řek, které vytékají z horských ledovců nebo sezónního sněhu (1). V létě či během období sucha jsou často hlavním nebo  jediným zdrojem vláhy k pití, do domácnosti, pro zavlažování a průmysl. Sněhové srážky ledovou masu postupně zase doplňují.

Číst dál...

Sucho a zemědělství

Počátkem sedmdesátých let v Sahelu – pásu zemí na jižním okraji Sahary – najednou prudce ubylo dešťů.(1) Svět na televizních obrazovkách šokovaly obrázky tragických hladomorů. Ačkoli v posledních asi patnácti letech prší opět o něco více, k původním číslům je pořád ještě daleko a neobvyklé sucho přetrvává dodnes. Tradičním vysvětlením bylo, že za všechno může nadměrná pastva: stáda místních nomádů proměnila zemi v poušť a protože s vegetací ubylo vlhkosti, změnilo se navíc i mikroklima. Jenomže nové propočty nedávno odhalily, že všechno proběhlo jinak.(2) (3)

Číst dál...

Extrémní výkyvy počasí

Teplejší atmosféra obecně zvyšuje frekvenci extrémních výkyvů počasí. Proto by mělo přibývat silných – povodňových – dešťů, vln mimořádného sucha nebo horka a také hurikánů, tajfunů či vichřic. Propočty to potvrzují.(1) Při vyšší koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu se patrně (90% pravděpodobnost) zvýší síla (rychlost větru, intenzita deště) tropických cyklónů, tedy hurikánů a tajfunů. Celkový počet zřejmě poklesne, protože se zároveň sníží frekvence slabších bouří. Víceméně stejné trendy (silnější, méně časté) se očekávají pro bouře mimo tropické pásmo.

Číst dál...

Mořská hladina

Nížiny kolem ústí velkých řek patří mezi nejhustěji osídlená místa na Zemi. V Bangladéši se v průměru na každý čtvereční kilometr tísní více než 1000 lidí. Delty velkých řek indického subkontinentu, Mekongu nebo čínských veletoků, ústí Nigeru a Nilu zároveň patří mezi nejúrodnější místa rozvojového světa. Pro miliony chudých rolníků jsou zdejší políčka vzácnou šancí najít poměrně kvalitní půdu.

Číst dál...

Lidské zdraví

Ve východoafrické rovině zamořené malárií leží zdravé ostrovy. Místa, kam se nemoc nedostala. Jsou to kopce, kde chladné podnebí nedovoluje život komárům, kteří chorobu přenášejí. Mírný nárůst teploty přivede smrtelnou nemoc i sem. Globální změny podnebí obecně povedou k šíření někerých tropických chorob do míst, která je doposud nepoznala, protože zde nemohou žít přenašeči.(1)

Číst dál...

Fosilní paliva

Environmentální a sociální dopady těžby fosilních paliv v rozvojových zemích


Fosilní paliva – uhlí, ropa a plyn – pokrývají asi 80 % světové spotřeby energie. Ale jsou také největším zdrojem skleníkových plynů, kterých neustále přibývá. Emise oxidu uhličitého (CO2) vzrůstají každý rok o 1,9 %. Největší díl viny nese výroba či spotřeba energie a doprava.  Při získávání fosilních paliv a dalších nerostných surovin vznikají závažné ekologické a sociální škody. Z ekonomického hlediska jsou tyto projekty také často rozporuplné. Následující text se zabývá různými aspekty těžby fosilních zdrojů.

 

Číst dál...

23

Často kladené dotazy o klimatu

Diskuze o globálních změnách podnebí je mnohdy poznamenána řadou nepřesností, dezinformací a mýtů. Různé zavádějící skutečnosti se bohužel objevují i na stránkách odborného tisku. Po rozkliknutí následujících otázek naleznete objasnění nejčastějších omylů souvisejících s problematikou klimatických změn.

Číst dál...

Další informace

Očitá svědectví

  • augustine-yelfaanibe-ghana

    Augustine Yelfaanibe, Ghana

    Jmenuji se Augustine Yelffanibe, je mi 36 let a narodil jsem se v Nandomu, malém městě na severovýchodě Ghany 30 kilometrů od hlavního města distriktu, Lawry. Nandom je také centrum celé oblasti s celkovou populací 15 000−20 000 obyvatel. Původní obyvatelé pocházejí z kmene Dagara – jsou to většinou farmáři a mnoho z nich žije těsně nad hranicí existenčního minima.

  • ben-namakin-kiribati-a-mikronesie

    Ben Namakin, Kiribati a Mikronésie

    Jmenuji se Ben Namakin. Pocházím z Kiribati, ale v současné době bydlím v Pohnpei (dříve známo jako Ponape) ve Federativních státech Mikronésie (FSM). Pracuji jako lektor ekologie v Ochranářském sdružení v Pohnpei (Conservation Society of Pohnpei, CSP). Je to jediná nevládní ekologická organizace na ostrově.

  • derek-newton-australie

    Derek Newton, Austrálie

    Jmenuji se Derek Newton a vlastním a provozuji různorodě zaměřenou zemědělskou firmu v Traprocku (v regionu západně od Stanthorpu v Queenslandu). Máme sad s různými druhy peckovin a malé stádo ovcí, přičemž pastviny pronajímáme výrobci vlny. Moje rodina vlastní „Bendee“, jak našemu pozemku říkáme, od roku 1919 a já jsem tu žil většinu svého života.

Další aktuality