Hlavní informace

Jaké jsou její dopady?

jake-jsou-jeji-dopady

Dopady nestabilního klimatu můžeme pozorovat již nyní. Jsou nerovnoměrné, ale v nejbližších desetiletích se různým způsobem dotknou většiny obyvatel Země. Ztráta stability klimatu znamená ztrátu obyvatelnosti mnoha území a jejich produktivity.

 

 

 

Nárůst teplot o několik stupňů

Konkrétní čísla samozřejmě závisí nejen na hodnotě klimatické senzitivity (kterou přesně neznáme), ale také na velikosti znečištění (kterou předem ani znát nemůžeme). Soustavný růst emisí zhruba dosavadním tempem by do konce století nejspíše vedl k oteplení o 3,4 °C (s devadesátiprocentní pravděpodobností se výsledek pohybuje v rozpětí 2,0–5,4 °C). I kdyby se však emise teď hned, z roku na rok zastavily, planeta se ještě oteplí asi o 0,6 °C. Příčinou je teplo nahromaděné v oceánech, odkud se pomaleji uvolňuje.

Změna množství a výskytu srážek

Budou se měnit srážky - v různých místech světa různě. Obecně lze říci, že nárůst srážek je prognózován (obvykle s velmi vysokou jistotou) pro vysoké zeměpisné šířky: v Arktidě, Kanadě a Skandinávii či na Sibiři. Slabší nárůst lze očekávat v některých tropických oblastech. Ale mnohem důležitější jsou negativní trendy. Většina subtropických oblastí může počítat s podstatným úbytkem dešťů. Dokonce i ve scénáři, který předpokládá, že emise CO2 porostou jen do roku 2050 a posléze začnou klesat, propočty ukazují více než dvacetiprocentní úbytek srážek v některých částech Afriky i jinde. Oblasti, které v současnosti trpí nedostatkem potravin a suchem a zároveň mají pouze omezené možnosti potraviny dovážet, budou pravděpodobně postiženy dalším úbytkem úrody v důsledku sucha. Dnes žije v zemích trpících nedostatkem vody téměř třetina lidské populace a očekává se, že se jejich počet do konce 21. století zvýší o stovky milionů.

Výskyt extrémních událostí počasí

Teplejší atmosféra obecně vyvolává častější extrémní výkyvy počasí. Mělo by proto přibývat silných tropických hurikánů a tajfunů, vichřic, povodní nebo vln horka či sucha. 

Tání ledovců

Horské ledovce budou tát a ubývat poměrně rychle, což způsobí radikální zmenšení už v nejbližších desetiletích. Takový trend je obzvláště důležitý v Indii a Latinské Americe. Stamilióny lidí zde závisí na řekách, které v létě zásobuje voda z odtávajících ledovců v Himalájích, respektive Andách. Zároveň poroste hladina oceánů. Hlavní příčinou je tepelná roztažnost vody: teplejší kapalina má větší objem, což platí i pro moře. Až později se by klíčovou roli začalo hrát tání polárních ledovců, které by v příštích desetiletích bylo jen dodatečným faktorem.

Zvyšování hladiny oceánů

Rostoucí teploty vedou ke zvětšování objemu vody, a to pak ke zvyšování hladiny moří. Nejvíce jsou ohroženy velké populace lidí žijících Bangladéši a dalších deltách asijských řek, obyvatelé Egypta či malých ostrovních států. Záplavy spolu s dalšími dopady klimatických změn mohou donutit k opuštění domovů stovky milionů lidí, což ještě zhorší už tak palčivé problémy s globální migrací.

Zánik a migrace druhů

Zánikem je ohroženo mnoho ekosystémů, zvláště korálové útesy, severské lesy, horské lokality a oblasti závislé na středozemním klimatu. Na mořskou faunu a flóru budou negativně působit rostoucí teploty a zvýšená kyselost oceánů. Pro všechny oblasti platí, že čím rychleji teploty porostou, tím větší je riziko jejich poškození.

Živočišné druhy budou rychleji migrovat. Areály výskytů rostlin a živočichů se posunou do vyšších nadmořských výšek a směrem k pólům. Dojde k vytvoření lepších podmínek pro přezimování škůdců, objeví se nové druhy a nové choroby. Objevují se u nás teplomilnější druhy bezobratlých a některé druhy živočichů se dostávají do vyšších nadmořských výšek – např. klíště.

Překážka v rozvoji

Rozvojové země jsou celkově nejvíce ohroženy těmito riziky. Změny klimatu ovlivní možnosti chudých států vypořádat se s bídou, zlepšit zdravotní péči, vzdělání nebo zajistit lepší dodávky energie.

Studie nicméně také ukazují, že řešení existují a jsou dostupná. IPCC připomíná, že zranitelnost nezávisí pouze na rozsahu klimatických změn, ale rovněž na způsobu rozvoje. Ekonomické propočty uvádějí, že pokud nebudeme snižovat znečištění, vyjde nás to o mnoho dráž, než pokud začneme podporovat čisté technologie hned. Nedávno publikovaná zpráva ekonoma britské vlády Sira Nicholase Sterna propočítala, že se roční náklady na snížení emisí, které problém prakticky vyřeší, pohybují kolem 1 % světového HDP. Škody by byly několikanásobně větší.

Dopady na zemědělství

V důsledku extrémních projevů počasí a výskytu sucha nebo naopak záplav dojde ke snížení výnosů úrody. Sucho či nadměrné deště jsou zároveň i častou příčinou úhynu hospodářských zvířat. Kritické dopady se očekávají zejména v nejchudších rozvojových státech, kde lidé již dnes trpí podvýživou a hladem.

Některé dopady by naopak mohly být pozitivní. Vegetační období vegetačního období v nejteplejších oblastech začne začátkem března a skončí až koncem října. Oproti současnému stavu by období zrání či sklizně mohlo být uspíšeno nejméně o 10 – 14 dnů. S nárůstem koncentrací oxidu uhličitého dojde ke zrychlení fotosyntézy.

Dopady na zdraví

Nedostatek vody, menší objem v rybnících a jezerech a menší průtok v řekách povedou k zhoršení kvality vody a snažšímu šíření infekcí. Díky teplejšímu klimatu se očekává rozšíření Lymské boreliózy do chladnějších poloh. Prodlouží se pylová sezóna a tím dojde k zvýšení počtu alergiků.

 

ZDROJE:

Metelka. L. Tolasz. R. Klimatické změny: fakta bez mýtů. COŽP UK. HBS Praha. 2009.

Pretel. J. a kol. Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Technické shrnutí výsledků projektu. ČHMÚ. MF UK. VUV TGM. Centrum výzkumu globální změny AV ČR. Výzkumný ústav rostlinné výroby. 2011.

Další informace

Další aktuality

  • zvlastni-zprava-ipcc-ke-globalnimu-otepleni-o-1-5-c
    8. 10. 2018

    Zvláštní zpráva IPCC ke...

    Nová vědecká zpráva nastiňuje scénáře udržení globálního oteplení na 1,5 °C

  • 9. 3. 2010

    Workshop - Ochrana klimatu a účast veřejnosti 29. - 31....

    Přijeďte na pracovní workshop, který by měl zmapovat možnost zapojení veřejnosti do prosazování řešení klimatických změn. Akce bude probíhat v rámci menších skupin s mezinárodní účastí formou moderovaných diskuzí a týmové práce.

  • 9. 3. 2010

    Kyselost oceánů rychle roste: problém je...

    Právě zveřejněná studie Chigagské univerzity o kyselosti oceánů, která shrnuje výsledky osmiletého bádání, konstatuje, že kyselost světových moří roste 10 až 20krát rychleji, než předvídaly dosavadní klimatické modely. Více na  www.digiweb.ihned.cz