Hlavní informace

Je všechno jasné nebo musíme počkat na další výsledky?

Rozhodně není všechno jasné. Odborníci se zhruba shodují v hlavních otázkách. Řada podrobností však zůstává nevyřešena.
Má to tři hlavní příčiny:

  • Především: skoro žádný vědecký výsledek není na sto procent jistý. Vždy zůstává nějaká míra neurčitosti. Odborníci se proto nesnaží vydat pevný závěr, ale raději tuto nejistotu kvantifikovat. Příklad: léto 2003 bylo patrně nejteplejší za posledních 500 let. Několik klimatologů z Velké Británie zpracovalo studii, ve které propočítávali, zda jeho příčinou bylo znečištění. Zjistili, že s statistická pravděpodobnost takového výkyvu počasí se na 90 % zvýšila na dvojnásobek právě právě vinou exhalací skleníkových plynů. Pořád ale zůstává desetiprocentní možnost, že tomu tak nebylo.
  • Za druhé mnoho problémů klimatologové prostě ještě nevyřešili. Například mají přibližně obrázek o tom, jak se v příštích desetiletích bude měnit globální podnebí. Ovšem velmi málo zatím vědí o konkrétním vývoji v jednotlivých regionech.
  • Konečně některé věci předem jednoduše nejde říci. Například velikost změn podnebí samozřejmě závisí na koncentraci skleníkových plynů. Ovšem dopředu nejde přesně říci, jaké budou exhalace řekněme za dvacet let. Pokud se povede snížit znečištění, budou výkyvy podnebí pochopitelně menší.

Ale některé podrobnosti prostě nelze předem spočítat. Nicméně akademie věd osmi největších vyspělých ekonomik, Číny, Indie a Brazílie vydaly společné stanovisko: "Vědecké znalosti o změnách klimatu jsou už dostatečně přesné na to, aby opravňovaly státy k urychleným opatřením. Je klíčové, aby všechny země rozhodly o ekonomicky efektivních krocích, které mohou podniknout teď, a přispěly tak k podstatnému a dlouhodobému snížení emisí skleníkových plynů."

Další informace

Další aktuality