Hlavní informace

Návrh Klimatického zákona je dobrý, ale nepomůže rychlému snižování emisí

navrh-klimatickeho-zakona-je-dobry-ale-nepomuze-rychlemu-snizovani-emisi

Praha, Brusel, 4. březen 2020 - Návrh Klimatického zákona EU zavazuje členské státy k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Bez zvýšení klimatického cíle pro rok 2030 však nepomůže rychlému snižování emisí v nejklíčovějším období. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila návrh Klimatického zákona, který stanovuje závazný právní rámec pro dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Od roku 2030 také posiluje pravomoc Evropské komise nastavovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Návrh však neřeší navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, tedy v rozhodujícím období, které lidstvu zbývá k omezení oteplení na 1,5 °C, a které je klíčové pro roli EU jako klimatického lídra na podzimních globálních jednáních s Čínou a na COP 26 ve Skotsku.

Je to  to dobrý a efektivní nástroj jak čelit změnám klimatu, měl ovšem přijít o deset let dříve,” komentuje návrh zákona  Jan Freidinger z Greenpeace. 

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA dodává: “Hlavním přínosem zákona je bezesporu nastavení pevného jízdního řádu snižování emisí do roku 2050 a vytvoření stabilního investičního a politického prostředí pro klíčové sektory, jako je energetika, doprava či průmysl. Podobný zákon na národní úrovni Hnutí DUHA navrhovalo již v roce 2009, jeho efekt se jasně ukázal například ve Velké Británii, která od doby platnosti svého Climate Change Act v roce 2008 dokázala snížit emise o 30 %, zatímco Česká republika za stejné období pouze o 9 %.

Evropská unie se v minulosti zavázala, že do roku 2030 sníží své emise o 40 % oproti roku 1990. Toto snížení je však nedostatečné a směřuje k oteplení planety o více než 3 °C. Mnozí proto očekávali, že Komise v návrhu Klimatického zákona stanoví závazný cíl pro rok 2030 alespoň na 50 % resp. 55 %. Návrh zákona však obsahuje pouze závazný cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, na kterém se lídři EU shodli již v prosinci minulého roku. Návrh zákona tak pouze opakuje rozhodnutí Komise, oddálit debatu o navýšení cílů pro rok 2030 až na září, kdy Evropská komise představí dopadovou studii navýšených cílů států EU.

Jan Freidinger z Greenpeace k tomu říká: “Pokud EU do léta nezvýší cíle pro rok 2030, nezvýší jej ani Čína, se kterou o tom bude EU v září jednat. Klimatická konference OSN v listopadu v Glasgow, kde budou jednotlivé státy představovat, o kolik sníží své emise do roku 2030, tak může skončit totálním krachem, protože žádný z velkých znečišťovatelů nepředstaví závazky v souladu s vědeckými doporučeními a zastavení oteplení na 1.5 °C bude v nedohlednu. ”   

     Toto riziko si uvědomuje i řada států EU[1] a proto včera poslali jejich zástupci Komisi dopis, ve kterém žádají urychlené ustanovení nových klimatických cílů 2030. Již zítra o tom budou v Bruselu jednat ministři životního prostředí členských států EU. Zároveň však existuje i skupina států, k nimž patří především Česko spolu s Maďarskem, které  se ambicióznějším klimatickým cílům pro rok 2030 brání a podmiňují je důkladným vyhodnocením finančních nákladů. Ty slibuje Evropská komise zpracovat do září tohoto roku v dopadové studii.

Michaela Pixová z Klimatické koalice k tomu dodává: “Česká republika se již tradičně přidává ke skupině států s nejnižšími ambicemi ve vztahu k ochraně klimatu. Na rozdíl od mnoha jiných evropských států dodnes nemá ani nezvažuje přijetí své vlastní legislativní úpravy ochrany klimatu, a naopak se angažuje v oslabování ambic klimatické legislativy pro celou Unii.   

Výrazně silnější je návrh zákona pro období po roce 2030, kdy Komise navrhuje, aby měla sama pravomoci revidovat a zvyšovat emisní cíle, čímž by výrazně posílila prostor pro svou politickou iniciativu a vytvořila jinou rozhodovací dynamiku, než nabízí běžný legislativní proces. Nicméně návrh zákona jasně definuje, že tyto revize musí zahrnovat i socioekonomické posouzení, spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy a zajištění spravedlivé transformace k uhlíkové neutralitě na jedné straně a nejlepší dostupné vědecké poznatky, včetně zpráv IPCC, na straně druhé.    

Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku k tomu říká: “Evropská komise se návrhem klimatického zákona snažila potěšit ambiciózní i neambiciózní členské státy. Bohužel, nakonec z toho vyšel až příliš velký kompromis, který se zaměřuje na méně konfliktní cíl pro rok 2050 a vyhýbá se politicky nejpalčivější otázce letošního roku – jak moc nakonec EU navýší svůj cíl pro rok 2030. ”

Podrobnou analýza návrhu Klimatického zákona v angličtině je  zde

Návrh Klimatického zákona v angličtině naleznete zde

Kontakty: 

Jan Freidinger, jan.freidinger@greenpeace.org, 734 620 843 

Michaela Pixová, michaela.pixova@ecn.cz, 777145003

Anna Kárníková, anna.karnikova@hnutiduha.cz, 773 768 769 

Kateřina Davidová. katerina.davidova@ecn.cz, 772 728 590

 


[1] Rakousko, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.

Další informace

logo klimakoalice

Další aktuality

Sháníte vědce pro rozhovor? Obraťte se na

VĚDECKÉ KLIMATICKÉ FÓRUM